Víte, že?

V roce 1990 byla obnovena činnost Pionýra jako samostatného sdružení bez vazeb na politické či náboženské ideologie.

Trochu vědecky

A teď trochu chemie, biologie, fyziky a vůbec…

Melatonin (hormon spánku) se v těle vytváří, když zapadá slunce a mění se barva světla. V noci hraje důležitou roli nejen pro kvalitu spánku. Hladina melatoninu v těle stoupá na zdravou noční hladinu jen tehdy, když na sítnici oka nepřichází signál modré vlnové délky okolo 460 nm.

Raději se vraťme úplně na začátek. A to nejen na začátek lidstva, ale i na začátek oka. Vraťme se v historii o pár set milionů let. Na začátku nebylo barevné vidění, ani černobílé – existovalo pouhé vnímání rozdílů mezi tmou a světlem. Orgány organismů, z nichž se oči vyvinuly, měly zpočátku za úkol pouze rozlišit, jestli je den či noc, aby se organismy mohly podle toho synchronizovat. Oko tedy vždy hrálo roli pro naše centrální biologické hodiny, které se řídí světlem.

Organismy a postupem času i lidé měli stamiliony let k dispozici pouze slunce, které má jasně dané spektrum barev. Každé světlo totiž, když ho analyzujete speciálním přístrojem, obsahuje různě dlouhé vlny, které vnímáme jako různé barvy. V poledne je v něm zastoupeno mnoho „modrých“ barev, ale i červených a zelených. Oko tedy dostává informaci, že je den. Asi pětačtyřicet minut před západem slunce podíl modré (na rozdíl od červené) klesá a těsně před západem slunce je tam spektrálně hodně červené.

Ani poté, co lidstvo začalo používat oheň, se situace moc nezměnila. Světlo ohně totiž ve srovnání se zapadajícím sluncem vypadá skoro stejně, neobsahuje modré vlnové délky. Situaci nezměnila výrazně ani první žárovka. Když v roce 1879 Thomas Alva Edison přivedl na trh první žárovku, její světlo vypadalo skoro stejně. Vlákno, které v té době bylo ze zuhelnatělého bambusu a podobných materiálů, vydávalo totožné barvy jako oheň. Po roce 1906 se začal používat wolfram, jehož světlo v sobě mělo o trochu víc modré, protože vlákno se mohlo rozžhavit na vyšší teplotu a uvolnila se energie v krátkých vlnových délkách.

Typické LED zdroje, s teplotou okolo 3000 K, které dnes lidé používají doma, v sobě mají hodně modré, a má-li někdo doma třeba LED zdroj 5000 K, tak ten vyzařuje tolik modrého světla jako slunce v poledne. Organismus tedy dostává informaci, že spát se rozhodně nejde. Ne všechny LED zdroje jsou špatné a existují způsoby, jak modré světlo omezit. Jenže naše oko nám nedává zpětnou vazbu a my se bez technických pomůcek nedozvíme, kterému světlu jsme vystaveni. Nemáme v těle nic, co by nám řeklo, pozor, v tomto světle je moc modré.

 

Jak to tedy řešit?

V podstatě je to jednoduché, musíte sledovat slunce a zdroje světla si vybírat podle slunce. V noci to znamená světlo s absencí modré vlnové délky, přes den maximum, protože zatímco v noci brání výrobě melatoninu a sráží jeho úroveň, přes den podporuje kognitivní funkce. Jestliže však chcete v sedm hodin vstávat, nesmíte modré světlo používat po deváté večer. Totéž, když se chcete probudit spontánně, bez budíku (vyzkoušejte na táboře, jestli dokážete vstát bez budíku).

 

Pár zajímavostí:

Zkuste si na táboře vyrobit duhu, nebe v pytlíku, nebo třeba míchat barvy.

Další zajímavá videa najdete například na stránkách Vím proč.

 

Na této stránce byly kromě výše uvedených odkazů použity texty z www.e15.cz a fotografie z pionýrské fotografické soutěže Clona.