Víte, že?

Výstupy projektu Klíčení jsou volně k využití nejen pro další sdružení dětí a mládeže, ale například i pro školská zařízení.

Děti s vadami řeči

Řeč je jedním ze základních dorozumívacích prostředků člověka. Jedná se o artikulovaný, nejčastěji zvukový projev člověka sloužící ke komunikaci.

Existuje řada faktorů, které ovlivňují řeč a její vývoj. Prvním faktorem je inteligence, kdy bystřejší děti začínají hovořit dříve. Slovní zásoba se vyvíjí rychleji a tyto děti také lépe artikulují. Další je pohlaví, kdy děvčata jsou rychlejší v rozvoji slovní zásoby a artikulaci. U dvojčat bylo dokázáno, že mají zpomalený vývin řeči. Příčina je dána tím, že mají málo verbální stimulace od rodičů. Významným faktorem je tedy i stimulace rodiči, kdy slovní zásoba roste rychlým tempem u dětí, kde se jim rodiče věnují, povídají si s nimi. Rozvoj řeči ovlivňují také společensko-ekonomické podmínky, tj. prostředí, ve kterém dítě vyrůstá. V neposlední řadě mohou vady řeči způsobovat různé psychické (koktavost, zadrhávání…) a fyzické poruchy (rozštěp, obrna, hluchota…).

Negativní vliv má na dítě také televize a video, kde zvláště kreslené seriály s jejich rychlou řečí a akčními, rychle se měnícími scénami působí na dítě rušivě. Malé děti potřebují klid, aby mohly vnímat, vstřebávat a tím i rozvíjet své schopnosti. Učení a samostatné povídání básniček či říkanek a vyprávění nebo čtení pohádek či dětských příběhů spolu s povídáním a vysvětlováním děje zajistí dítěti v předškolním věku velkou slovní zásobu, správné vyjadřování, cit pro gramatiku a rozvoj myšlení. V písničkách si děti upevňují rytmus, který je pro řeč, ale i gramatiku, důležitý.

U vad řeči se často jedná pouze o vývojovou vadu, která je v průběhu života dítěte odstraněna. Někdy, zejména pokud za vady řeči mohou fyzické či mentální faktory, se jich dítě nezbaví nikdy.

Vady řeči dělíme do šesti skupin – vývojové vady řeči, vady výslovnosti, poruchy zvuku řeči, poruchy tempa řeči, neurózy řeči a centrální poruchy řeči.

Vývojové vady řeči

Jedná se o poruchy při vývoji dítěte, zpravidla do 5 let dítěte samy odezní:

  • opožděný vývoj řeči
    dítě začíná mluvit později, než odpovídá jeho věku, výslovnost bývá správná nebo nesprávná;
  • nemluvnost (dysfázie)
    o nemluvnost se jedná, pokud opožděný vývoj řeči přesahuje období 3 let věku a trvá až do předškolního věku. Příčin může být celá řada, nejčastěji se s opožděným vývojem řeči pojí hluchota, patologické prostředí, nadměrná péče o mluvní vývoj, poruchy zraku, poruchy citové sféry, poruchy centrální nervové soustavy, násilné přecvičování vrozené levorukosti apod.;
  • dysgramatismus
    dítě nedovede užívat gramatických forem, řadí vedle sebe slova bez časování a skloňování;
  • akatafazie
    dítě není schopno utvořit větu.

Vady výslovnosti

Problémy s vyslovováním určité hlásky má do určitého věku každé dítě. Jedná se o tzv. patlavost (dyslalii). Do pátého roku dítěte je patlavost považována za fyziologický projev. Pokud však potíže přetrvávají až do školního věku, můžeme mluvit o poruše řeči.

Nejčastějšími dyslaliemi jsou sigmatismus – porucha výslovnosti „S“ a rotacismus – porucha výslovnosti „R“).

Zcela nesrozumitelnou řeč pro mnoho výslovnostních vad nazýváme tetismus (mnohočetná patlavost).

Příčinou vad výslovnosti je často nesprávný vzor řeči nebo také patologické i funkční změny mluvících orgánů. O výchovu správné výslovnosti se starají logopedické kurzy. Důležitý je především správný vzor výslovnosti. Za škodlivé se pokládá jakákoliv mazlivá řeč. Upevnění výslovnosti se děje nejlépe formou fonetických her.

Poruchy zvuku řeči

Patří sem tzv. huhňavost (rinolálie) . Většinou se jedná o patologicky změněnou nosní rezonanci. Obvykle se huhňavost pojí s poruchou nosního dýchání.

Poruchy tempa řeči

Poruchou tempa řeči je breptavost (tumultus sermonis), která se projevuje nápadně rychlou a zbrklou řečí, nedbalou výslovností. Řeč může být až nesrozumitelná a zpravidla při zpěvu mizí.

Neurózy řeči

Mezi neurózy řeči zahrnujeme:

  • koktavost (balbutismus)
    její příčinou bývá zpravidla úraz, rodinné prostředí, strach ve škole či jiný strach;.
  • neurotická ztráta řeči (oněmění – mutismus)
    hlavní příčinou je strach z mluvení, resp. strach z reakce na poruchu řeči.

Centrální poruchy řeči

Centrální poruchy řeči dělíme na afázii a dysartrii.

Afázie
Vzniká při poruše korové části (ztráta řeči) a má tři podoby:

  • Motorická afázie
    porucha centra řeči (dítě slyší, rozumí, ale řečově se neprojevuje).
  • Senzorická afázie
    sluchová nebo zraková porucha (dítě nerozumí, nepoznává rozumovou ani obsahovou stranu).
  • Totální afázie
    porucha inteligence celé řečové oblasti (ztráta všech úkonů řeči, dítě nerozumí).

Dysartrie
Jedná se o poruchu výslovnosti, kdy dítě nevysloví nic, anebo trpí poruchou článkování řeči. Rozlišujeme několik podob výslovnosti:

  • korová
    nevysloví bez chyb delší slova,
  • pyramidová
    tvrdá výslovnost,
  • extrapyramidová
    souvislost s motorikou,
  • mozečková
    neuspořádaná řeč (dítě hovoří jako opilé),
  • bnulbární
    dojde k poruše nervů, které ovládají artikulační svaly.

Co pomáhá:

  • Dávat najevo lásku, zájem, přízeň a porozumění pro potíže dítěte.
  • Vytvářet přátelské prostředí.
  • Posilovat ve všech dětech pocit sounáležitosti a vzájemného respektu.
  • Dopřát možnost být v kolektivu dětí, mít radost ze společné činnosti, nikdy netlačit na výkon.
  • Spolupráce s rodiči, znalost rodinného zázemí a prostředí, ve kterém dítě vyrůstá.
  • Aktivně se podílet na podpoře motivace rodiče.
  • Zjistit zájmy, záliby dítěte a jaké jsou jeho silné stránky a zařazovat témata, která jsou pro něj atraktivní.
  • Nešetřit povzbuzením a pochvalou.
  • Snažit se, aby se dítěti úkol zdařil a mohlo z něj mít radost.
  • Nebýt netrpěliví, nervózní, protože neklid a nervozita se na děti přenáší.
  • Učit ostatní děti v kolektivu, jak se mají chovat (neprovokovat, neposmívat se).
  • Nevystavovat děti předvedení své slabosti ostatním dětem na odiv. Např. aby četlo nahlas před ostatními delší text. Pomáhá třeba čtení ve dvojici, kdy se čte polohlasně s dítětem. Pokud je nějaká hra či úkol vázaný na porozumění čtenému, pomozte dítěti text přečíst a zopakujte mu z něho důležité informace.
  • Dítě neopravovat při řeči, ani za něj větu nedoříkávat.
  • Vyprávět dítěti pohádky, učit se písničky a básničky, které jsou v dnešní době velmi podceňované.