Víte, že?

Slovo pionýr pochází z francouzštiny (pionnier) a dnes se užívá především ve významu průkopník. V minulosti označovalo i pěší vojáky a sapéry (dnešní ženisty).

Stanovisko k současné kampani vedené proti občanskému sdružení Pionýr (1992)

1992
Stanovisko k současné kampani
vedené proti občanskému sdružení Pionýr
7. února 1992
  

„Občanské sdružení Pionýr, jako demokratické, na politických stranách a hnutích a jiných ideologiích nezávislá organizace, která sdružuje děti, mládež a dospělé, obnovila svoji činnost – přerušenou na podzim 1970 – dne 20. ledna 1990. Je řádně registrovaným občanským sdružením, vyvíjí svoji činnost v souladu se zákony této země a ve své práci má prokazatelné výsledky (např. organizování letních táborů – v r. 1991 pro 40.000 dětí). V hrubém rozporu se skutečností je však stále ztotožňována s tzv. jednotnou dětskou organizací (tj. má být poplatná minulosti) a důkazem má být její název.

Článek 2., odst. 1 Listiny základních práv a svobod uvádí, že stát (tj. ČSFR) je založen na demokratických hodnotách a nesmí se vázat ani na výlučnou ideologii, ani na náboženské vyznání.

Demokracie má různé podoby, je i prostředek realizace práva a politiky, je to i zásadní idea, která se prolíná do celého právního řádu a do celého občanského života. Stát tedy musí stejným dílem chránit všechny subjekty společenského a politického života.

Porušení čl.2, odst.1., resp. této zakotvené ideje, je porušení principu rovnosti subjektů ve státoprávní sféře, tzn. je porušen princip ekvivalence (rovnocennosti).

Toto porušení není vyvoláno systémem, ale postupem nebo činností jednotlivců, kteří místo ústavní a zákonné existence subjektů politického života, se snaží zavádět jakýsi zvláštní, tj. mimozákonný, režim v jejich činnosti a postavení.

Tím dochází k vážnému omezování práv těchto subjektů a stát jako všestranný garant, se svými mocenskými a právními prostředky a vybaveními, musí chránit nedotknutelnost zúčastněných subjektů politického a veřejného života.

Žádáme proto, aby se k Pionýru, resp. k dětem, které v organizaci smysluplně tráví svůj volný čas, i k vedoucím, kteří obětují peníze, čas a osobní pohodlí, přistupovalo stejně jako k jakémukoliv jinému občanskému sdružení.

V Praze dne 7. 2. 1992
Česká rada Pionýra