Držitelé Křišťálové vlaštovky – podrobněji

V sobotu 24. 9. 2022 dopoledne převzal na XI. výročním zasedání Pionýra Rudolf Zeus z Ústecké KOP nejvyšší pionýrské ocenění – Křišťálovou vlaštovku. Ruda Zeus z PS Dravci patří k lidem, jimž Pionýr prorostl do rodinného života a je ochotný kdykoli mu pomoci. Ocenění si přebíral za dlouhého potlesku ve stoje. „Vůbec jsem to nečekal a je to pro mě závazek, že mám dál dělat svou práci tak, jak jsem ji dělal doposud,“ popsal své pocity po předávání Ruda.

Propojila svoji profesi a dobrovolnické aktivity. Původně pracovala v ODPM, nyní jako učitelka, ale vždy s dětmi a mládeží. Jako vedoucí pionýrského oddílu pracuje přes 40 roků, prošla všemi organizačními úrovněmi: od PS až po vrcholné na úrovni Pionýra – byla předsedkyní ORP Kroměříž, vedení Zlínské KOP přejímala v nesnadné situaci, dokázala stabilizovat i Olomouckou KOP. Na úrovni Pionýra působí na úseku obsahu činnosti: vedla přípravu Konference Pionýra v r. 2015, mj. nastartovala rozvoj projektu Pionýrských odborek, vede štáb Dětské Porty a řídí sekci zabývající se náplní činnosti.

Dlouholetá aktivní členka Pionýra. Vede oddíl, otevřený klub, organizuje akce a tábory, je vedoucí PS. V domovské Olomoucko-zlínské krajské organizaci Pionýra působí jako ekonomka – stará se o penízky KOP a poskytuje i rozsáhlou metodickou pomoc pionýrským skupinám. Nejen zde ji znají účastníci vzdělávacích akcí jako lektorku v oblasti ekonomiky, ale také výtvarných prací. Navíc je činná jako předsedkyně Kontrolní komise Pionýra. A perlička: už je i aktivní babičkou, což je „funkce“, kterou si užívá ráda.

Dlouholetý aktivní člen Pionýra, působící na všech úrovních organizační výstavby, ale též v městském zastupitelstvu. Byl členem České rady Pionýra, předsedou Plzeňské krajské organizace Pionýra, kde se za jeho vedení podařilo překonat problémy, zapojit se do velkých projektů Pionýra (Opravdu dobrý tábor a další) a otevřít prostor pro její výrazný rozvoj, byl také předsedou okresní rady Pionýra, je organizátorem táborů a vedoucím PS.

Je dlouholetý aktivní člen Pionýra, podílel se na obnovení činnosti samostatného Pionýra, pomohl zachovat svou mateřskou PS J. A. Komenského po roce 1990. S ní se později zapojil do experimentálního ověřování (nových) výchovných programů Pionýra. V době navršených problémů Moravskoslezské krajské organizace Pionýra přijal úlohu organizátora jejich překonávání – předsedy KOP – a postupně se mu podařilo je zvládnout.

Byl řadu let vedoucím oddílu i vedoucím 147. PS Galaxie a organizátor táborové činnosti, působil na úrovni Pražské organizace Pionýra jako člen Výkonného výboru PRP, místopředseda i předseda. Organizoval hudební soutěž ProRock, stále působí jako lektor. Je aktivní i na nejvyšší úrovni Pionýra, byl členem Výkonného výboru ČRP, byl předsedou a nyní je členem Rozhodčí komise Pionýra.

Je pionýrkou od roku 1965. Po roce 1968 se stala vedoucí Pionýrské skupiny Dlouhá Loučka, zastala ale i mnoho jiných úloh, jako hlavní vedoucí letního tábora, zdravotnice, hospodářka, kuchařka… V současnosti pracuje jako hospodářka PS, píše projekty, zastupuje PS při jednání s obcí, vede účetnictví, udržuje táborovou dokumentaci, stála u zrodu táborové základny. K práci v Pionýru přivedla svého syna, který je současným vedoucím PS, i vnuky, kteří pracují u oddílů a na táborech.

V roce 1990 se výrazně zasloužila o přechod PS Dubí do Pionýra, dále působila jako vedoucí pionýrské skupiny a členka okresní rady Pionýra. Později se – coby členka krajské rady Pionýra a výkonného výboru KRP – významně podílela i na ustavení Ústecké krajské organizace Pionýra. Je klíčovou postavou Pionýrské skupiny Dubí 2, jejíž přínos je i v obětavé pomoci začínajícím vedoucím a instruktorům.

Od roku 1981 vede pionýrský oddíl, do něhož už přivádějí děti jeho bývalí členové, dnes rodiče. Charakteristickou součástí jeho činnosti jsou výtvarné a rukodělné práce. Stará se o hospodaření řady pionýrských skupin v Plzeňské krajské organizaci Pionýra. Ve vrcholných orgánech sdružení (je dlouholetou členkou České rady Pionýra), uplatňuje především racionální pohled na problémy, zdravý selský rozum a stálý kontakt s praktickým děním v oddíle.

Je dlouholetý aktivní člen Pionýra. Po roce 1990 pomohl zachovat „svou“ PS, zároveň byl dlouholetý předseda Okresní rady Pionýra a poté i Pionýrského centra Příbram. Díky němu je na okrese Pionýr zastoupen. Petr jezdí s PS Kamýk nad Vltavou na zimní tábory a se svou 8. PS Příbram na letní tábory. Aktivně se stará o Pionýrskou nemovitost Jizera, kterou jeho PS spravuje. Dvě volební období byl předsedou Pionýra, byl členem ČRP.

Působila v Pionýru po mnoho let v různých úlohách. PS Hraničář, kterou vedla v Červené Vodě, patří dlouhodobě k největším v Pardubickém kraji. Kromě práce pro pionýrskou skupinu byla činná na úrovni Pardubické krajské organizace Pionýra a byla dlouholetou aktivní členkou České rady Pionýra. Pro mnoho mladších pionýrů byla inspirací svou vytrvalostí a odhodláním ke všemu pionýrskému. Byla oceněna stříbrnou (1. stupeň) Medailí Ministerstva školství mládeže a tělovýchovy.

Je dlouholetý aktivní člen Pionýra, pracoval na úrovni republikových orgánů, podílel se na obnovení Pionýra, pomohl zachovat svou mateřskou PS MOV Střelka po roce 1990, pracoval v ORP a později i PC Mělník. Dlouhodobě prosazuje brannou výchovu, připravuje akce a tábory. Je zakladatelem branné hry „Cesta odhodlání“. Pionýrská skupina pod jeho vedením nepracuje pouze se členy, ale i s neorganizovanými dětmi a mládeží.

Byla dlouholetá vedoucí pionýrské skupiny v Jablonci nad Nisou, už v 60. letech byla příkladem pro začínající vedoucí. Vždy se dívala dopředu a bylo jí jasné, že dorostu je potřeba se věnovat. Činila tak s vervou ve všech funkcích, které zastávala – jako předsedkyně Městské rady PO SSM v Jablonci nad Nisou, dlouholetá členka České rady Pionýra či výkonného výboru Liberecké KRP. Byla obětavá, pracovitá, organizátorka i inspirátorka.

V Pionýru byla od roku 1960 a zůstala mu věrná i po roce 1990 na své 5. PS v Jablonci nad Nisou, především jako vedoucí přírodovědného oddílu Netopýři. Zastávala funkce v Poslanecké sněmovně Parlamentu ČR i ve vedení Nejvyššího kontrolního úřadu, při tom ovšem stále jezdila s dětmi, starala se o zázemí tábora, jednoduché základny v Černousích. Byla pracovitá, spravedlivá a všeobecně respektovaná.

Celý život věnoval výchovné a vzdělávací práci s dětmi. Zakládal první pionýrský oddíl na tehdejším okrese Nový Bydžov. Pracoval s oddílem a na pionýrské skupině, ale i na vyšších úrovních. V období samostatného Pionýra 1968 – 1970 byl členem České rady Pionýra, na začátku 70. let odešel. Vždy prosazoval nové metody činnosti, jako třeba odznaky odborností a zájmové odznaky nebo přeshraniční spolupráci. Byl hlavním vedoucím 44 ročníků tábora na Kamenci.

Je dlouholetým aktivním členem Pionýra a působí na různých úrovních. Byl členem České rady Pionýra, v letech 1995 – 1998 i členem Výkonného výboru ČRP. Nyní se podílí především na činnosti Jihomoravské KRP, i zde jako člen výkonného výboru. Stále je činný na pionýrské skupině – na níž pracují čtyři oddíly, probíhá pravidelná letní činnost a samozřejmostí jsou rovněž aktivity pro veřejnost, jako je Opravdu dobrý tábor či Český den proti rakovině.

Byla duší a srdcem pionýrské skupiny Otava Sušice. Zajišťovala její organizační chod, styk s veřejností i vyššími orgány. Reprezentovala a propagovala činnost skupiny i celého Pionýra. Vedla přes stovku táborů a byla i držitelkou ocenění Léta věrnosti – diamantová za 50 let nepřetržitého členství.

Byl vedoucím PTO Zálesáci, 45 let vedl pionýrskou skupinu Walden; za léta svého působení vychoval mnoho dětí, jež nyní mají v Pionýru už i svoje děti a vnuky. Byl inspirátorem vybudování táborové základny PS Walden využívanou i mnoha dalšími oddíly a pionýrskými skupinami.

V pionýrském hnutí pracovala v různých funkcích celý život, zejména s dětmi. Působila jako vedoucí PS, rovněž na úrovni okresní rady. Byla respektovanou osobností celé Krajské organizace Pionýra kraje Vysočina. V roce 1990 se zasloužila o obnovení samostatného Pionýra. Byla doslova hybatelkou a inspirátorkou řady aktivit.

Prošel cestu od vedoucího oddílu, vedoucího PS a tábora, předsedu Pražské rady Pionýra i garanta vzdělávacího centra, lektora. Zasloužil se o obnovu Pionýra jako samostatné organizace a zásadním způsobem přispěl k jeho proměně v moderní demokratický spolek dětí a mládeže. Jeho nápady a píle jsou stále přínosem pro celý Pionýr. Byl mnohokrát oceněn, například i ministrem obrany ČR, je nositelem Medaile Ministerstva školství mládeže a tělovýchovy.

Prošel řadou funkcí, v nichž osvědčil svoji pracovitost a aktivitu. V letech 1990 – 1991 působil jako předseda Federální rady Pionýra, v níž výrazně přispěl k proměně sdružení. Byl dlouholetým vedoucím dětí, členem řady orgánů, podílel se na činnosti odborných pracovních skupin v rámci Pionýra i mimo něj.

Patří k dlouholetým aktivním členům Pionýra. Byla členkou vrcholných pionýrských orgánů. V době proměny Pionýra se zasloužila o rozvoj řady konkrétních aktivit celého sdružení (např. Pionýrská stezka). Nyní stejně zodpovědně pracuje na úrovni pionýrské skupiny i krajské rady Pionýra.

Byla nejdéle aktivně pracujícím pionýrem v okrese Kroměříž. Pionýrská skupina, na níž působila, se stále rozvíjí díky lidem, které vychovala. Pod jejím vedením členové skupiny vybudovali základnu, jež dnes jako jeden ze dvou pevných objektů s celoročním provozem slouží v tomto okrese Pionýru. Významně se podílela na práci okresní i krajské rady Pionýra.

Působil ve sdružení aktivně téměř 30 let. Od roku 1972 nepřetržitě vedl oddíl a pravidelně připravoval tábory. Patřil k těm, kteří se zasloužili o to, že Pionýr v okrese Vsetín po roce 1989 nezanikl. Pracoval v různých funkcích a komisích na všech úrovních. Byl pravidelným účastníkem mnoha soutěží v turistických dovednostech. Vychoval řadu instruktorů a vedoucích.

Pracoval v Pionýru více než 30 let, z toho posledních 10 let ve funkci předsedy ORP. I přes zdravotní problémy dlouhou dobu nepolevoval v nasazení.

Pracoval v okresní i České radě Pionýra zejména v oblasti kulturně-výchovné činnosti. Je autorem metodického materiálu Apollónovy hry. Dlouhá léta vedl oddíl a pionýrskou skupinu v Raduni a organizoval letní činnost. Po roce 1990 se výrazně zapsal do činnosti Pionýra jako spolutvůrce otevřené soutěže ”Pionýrský sedmikvítek” v jeho taneční a rukodělné části.

Pracoval v pionýrském hnutí nepřetržitě od 50. let převážně jako dobrovolný pracovník, osm let jako ředitel ODPM. Po roce 1990 se aktivně zapojil do obnovení PS Obránců míru v Chropyni. Pod jeho vedením započala PS rekonstrukci táborové základny Skavsko. Jako zastupitel OÚ prosazoval zájmy dětí a mládeže, jeho zásluhou se Pionýr v Chropyni po roce 1990 prosadil na veřejnosti.